Obec se poprvé připomíná v roce 1400 jako ves Prokopa z Ledců, který roku 1403 přesídlil na Levý Hradec. Poté ves získal Petr Kočvara a po něm zdědil tvrz a ves jeho syn Václav z Ledců. V letech 1437-39 se stal majitelem Ledce Otík z Bysně. Dále se ve vlastnictví vystřídala celá řada majitelů.
Ves byla mezi svrchnost rozdělena v polovině 15. století tím, že polovina byla získána rodem Martiniců ze Smečna a druhá polovina své majitele často měnila. Po roce 1524 již patřily Ledce Martinicům celé.Tvrz od 2. poloviny 15. století chátrala a posléze úplně zanikla. Byla chráněna rybníkem a vodním příkopem napájeným z potoka. Tvrz stávala mezi Ledcemi a osadou Šternberk v místě zvaném Dvořiště. Při panství Smečno zůstaly Ledce již nastálo.
Prehistorické osídlení, lokality dnešní obce dosvědčují nálezy koster skrčených v hrobech obložených kamenem s nádobkami, kamenným dlátem a jantarovými korály. Dále pak bronzové dláto, náramky, "unětická jehlice" a tři svitky ze zlata.
Název obce vznikl pravděpodobně zdrobnělinou nebo zmenšením slova lado nebo lada, neboli pustá, nezoraná země-malá lada.
Osada Šternberk je po několik století součástí obce Ledce. Původně zde stával zámeček, poplužní dvůr a mlýn. Začátkem 19. století po prozkoumání pramenů nechali Martinicové zřídit lázně a postupně byly dostavěny další budovy. U pramene byla zbudována výstavná kolonáda. Léčili se zde také velikáni českého národa. Josef Jungmann, Karel Havlíček Borovský a František Palacký. Lázně zanikly na konci 19. století a jejich budovy byly využity k jiným účelům.
V srpnu roku 1914 vypukla první světová válka. Do boje narukovala spousta mužů. Dvanáct se jich nikdy nevrátilo. Na jejich počest jim byl 18. listopadu roku 1928 na návsi u kostelíka odhalen pomník. Po dvaceti letech míru vypukla nová válka, kterou vyvolalo fašistické Německo. V koncentračních táborech zemřeli dva ledečtí občané. Po válce se zvyšovaly ceny, večer se musela zatemňovat okna a byl přerušen veškerý společenský život. Až v roce 1945 byla naše země osvobozena od fašismu sovětskou a americkou armádou.
Použitá literatura: Obecní úřad Ledce k 600. výročí existence obce. Ledce 1400 - 2000
Naše obec je součástí přírodního parku Džbán. Přírodním parkem byl vyhlášen v roce 1994 a jeho rozloha činí 416 km2. Leží na území okresů Louny, Kladno a Rakovník. Území Džbánu je převážně pahorkaté a místy přechází ve vrchovinu.
Džbán je tabulová plošina, která byla erozí rozčleněna na řadu vrchů (Pravda 491m n. m ., Špičák - 483 m n.m.),plošin (Rovina - 526 m n.m., Džbán - 536 m n.m.) a hřbetů. Hloubka některých údolí dosahuje 100-150 m, takže krajina zde má podhorský až horský ráz. Převážná část území leží v nadmořské výšce 300 - 400 m n.m.
Geologickou stavbu oblasti tvoří usazeniny druhohorního křídového moře, jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce, nazývané opuky, které dosahují tloušťky 30 - 60 m. Jejich původ dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde opracovávaly na stavební kámen a obkladový materiál, ze kterého jsou postaveny místní chalupy, statky a kostely.
Srážky v celé oblasti jsou relativně nízké/490 -510 mm/, zejména vlivem srážkového stínu Krušných hor. Nejdeštivějším obdobím s vydatnějšími srážkami jsou měsíce červen, červenec a srpen. Teploty jsou poměrně vysoké /8,3 - 8,9 °C/, takže lze oblast charakterizovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Lesnatý Džbán je pramennou oblastí. Probíhá jí rozvodnice povodí Vltavy, Berounky a Ohře. Na jihu rozvodnice pramení především Loděnice, která napájí systém mšeckých rybníků (Bucký, Punčochu, Mlýnský, Pilský, Červený a Mšecký rybník.) Odvodňuje je řeka Berounka. Další rybníky byly vybudovány na Pozdeňském potoce ( např. Žabach, Poboř, Babinec, Spálený a Čekalův rybník).
Velkou část plošin tvoří jen tenká vrstva půdy s dosti velkými úlomky kamenů. Převažují zde hnědé půdy.
Vegetační skladbou patří Džbán do pásma oblasti teplomilné květeny. Vzhledem k nadmořské výšce zde však převažují rostliny se středními nároky na teplotu a vlhkost. Mezi nejvýznamnější rostliny patří ty , které tu zůstaly beze změn od dob ledových, také zdejší slatiny a rašeliny.
Lesy pokrývají Džbánsko z 65-70%. Dnešní lesy mají většinou pozměněnou druhovou skladbu /smrk, borovice lesní i černá/. Místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty jako bučiny.
Fauna Džbánu není ještě zcela prozkoumána. Předpokládají se výskyty řady vzácných druhů, zejména bezobratlých. Dobře známá je především zvěř, kterou se zabývá myslivost, např. srnec obecný, zajíc polní, prase divoké. Z hlodavců je to např. veverka obecná nebo křeček polní. Bohatá je i avifauna, bylo zde pozorováno více než 60 druhů ptáků např. jestřáb lesní, holub doupňák. Fauna plazů je zastoupena slepýšem křehkým, ještěrkou obecnou, užovkou obojkovou a zmijí obecnou.
Kulturní a sídelní památky pocházejí jak z pravěku, tak i z doby historické. Mezi pravěké památky patří dodnes záhadné kamenné řady u Kounova, které měly v pravěku pravděpodobně astronomický význam. Na mnoha místech Džbánu, lze nalézt i pozůstatky keltské kultury. Z doby hradištní /9 - 10.stol.n.l./ se u Libušína nachází slovanské tzv. ostrožní hradiště. V prostoru hradiště, byly nalezeny rytiny zobrazující jezdce na koních. V současné době zde stojí původně gotický kostel sv.Jiří z rozhraní 13. - 14.století. Ve středověku bylo ve Džbánu vybudováno několik hradů a větší počet tvrzí. Významné jsou zříceniny Pravda a Džbán. Největší počet památek je mladšího data. Jde o kostely, kaple a sochy, dále pak zámky a zámečky, ale i selské statky.
Obec Ledce je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Slaný a s pověřeným obecním úřadem Slaný.